PM jsou pevné částice, které znečišťují vnější i vnitřní ovzduší. Určité množství prachových částic v atmosféře je přirozené, nicméně problém nastává tehdy, když se jejich množství rapidně zvyšuje. Částice, které vznikají přirozeně, jsou výsledkem požáru, vulkanické činnosti či eroze. Primárním zdrojem prachových částic je lidská činnost (spalování odpadu, průmyslové závody, zpracování kovů, těžba či spalování benzínu).
Kategorie PM částic
PM1 – nejjemnější částice prachu o velikosti 0,3 až 1,0 mikrometrů (μm)
PM2.5 – jemné částice prachu velikosti 2,5 mikrometrů (1,0 -2,5 μm)
PM10 – hrubé částice prachu o velikosti 10 mikrometrů (2,5 – 10 μm)
Jaký je rozdíl mezi PM2.5 a PM10?
PM2.5 a PM10 velmi často pocházejí z různých zdrojů emisí a mají odlišné chemické složení. Emise ze spalování ropy, benzinu, nafty nebo dřeva produkují velkou část znečištění PM2.5. PM10 zahrnuje prach ze staveb, skládek a zemědělství, tvoří se spalováním odpadu, průmyslovou činností a obsahuje také pyl či bakterie. Částice PM jsou emitovány do ovzduší přímo ze zdrojů (primární částice) nebo jsou vytvořeny v atmosféře chemickými reakcemi plynů (sekundární částice), jako je oxid siřičitý, oxidy dusíku a některé organické sloučeniny. Organické sloučeniny jsou emitovány nejen z přírodních zdrojů, jako jsou stromy a vegetace, ale také z umělých zdrojů, jako jsou výfukové plyny motorových vozidel a průmyslová výroba.
Proč jsou částice PM škodlivé?
Vzduchem přenášené částice PM mají nepříznivý vliv na lidské zdraví a životní prostředí. Vdechovat lze částice PM2.5 i PM10, přičemž některé se usazují v dýchací soustavě. PM2.5 se dostanou hlouběji do plic (plicní alveoly), kde se usazují a pronikají do krevního oběhu. Mohou způsobit akutní a chronickou bronchitidu nebo astma. Zatímco PM10 se ukládá v horních cestách dýchacích a mohou proniknout až do dolních cest dýchacích. Mohou způsobit podráždění horních cest dýchacích, očních spojivek nebo kašel. Částice uložené na povrchu plic mohou způsobit poškození tkáně či zápal plic.
Kdo je nejvíce ohrožen?
Nejvíce ohrožená skupina jsou starší lidé s chronickým srdečním nebo plicním onemocněním, astmatici a děti, které jsou náchylnější k onemocnění, protože vdechují více vzduchu než dospělí, dýchají rychleji a tráví mnohem více času venku. Nevyvinutý imunitní systém dětí, může způsobit, že budou náchylnější k PM než dospělý zdravý člověk.
Jak částicová hmota ovlivňuje životní prostředí?
PM mohou snižovat viditelnost a nepříznivě ovlivňují podnebí, ekosystémy a materiály. PM2.5 může ovlivňovat viditelnost tím, mění způsob, jakým je světlo rozptýleno a absorbováno v atmosféře. Některé složky PM mohou způsobit změnu klimatu, některé složky podporují oteplování klimatu (černý uhlík), jiné mají vliv na chlazení klimatu (dusičnany a sírany). PM nepříznivě působí na celý ekosystém, včetně rostlin, půdy a vody.
Jak částicová hmota ovlivňuje vnitřní prostředí?
Některé částice PM nacházející se ve vnitřním prostředí pocházejí z exteriéru, které vstupují do interiéru dveřmi a okny. Částice pocházející z vnitřních zdrojů jsou složky biologického materiálu jako pyly, spóry plísně a roztoči. PM částice se vytvářejí i při různých činnostech jako vaření, kouření, pálení dřeva a svíček nebo při chemických reakcích čistících prostředků a osvěžovačů vzduchu.
Limit koncentrace PM2.5 a PM10
